Mohlo by se zdát, že tahle cesta už je nějaký ten den ukončená. Ovšem při občasném pročítání sociální sítě, se tomu tak rozhodně nejeví. Moji přátelé volili oba dva kandidáty ve druhém kole. Nezlobím se na fanklub žádného z nich. Krátce před volbou jsem oslovil statusem svoje přátelé, že kterého z těch grázlů upřednostnit. Nejmenoval jsem a schválně jsem použil termín „ grázl“. Pobavilo mne, že ihned všichni měli jasno, kterého z kandidátů volit a že jde právě o prezidentskou volbu. Možná to svědčí i o tom, že už dávno nevolíme toho, kdo nám je sympatický, kdo by nás měl reprezentovat. V předchozí volbě prezidenta 2013, se mluvilo o upřednostnění menšího zla před větším. Tentokrát to byla volba mezi zlem, které už dlouho známe a zlem, od kterého nevíme, co můžeme čekat.
Nejsem zvyklý rozhodovat se mezi zlem a zlem. Zlo je prostě zlo. Dostal jsem se tedy do kategorie nejhorších. Nebyl jsem volit vůbec. Ona totiž ta volba na mne působila , jako střet konzervativní levice s levicí moderní. Levice je pro mne zlo. Trochu to celé připomnělo divadlo, jako jsme mohli vidět při volbě amerického prezidenta. Urážky, nadávky, celebrity odtržené od běžného života, kteří radí lidu, koho volit. Hysterické výhrůžky emigrací. Vyhlašování nepokojů, rozdělení společnosti na mladé a staré. Jen na ty demolice měst nepřišlo. Zatím teda nepřišlo.
Zrovna tak, ani po demokratické volbě, nedošlo ke smíření se s výsledkem. Pořád se můžeme dočíst o tom, že tyhle voliči jsou idioti, druzí jsou vlasti zrádci. Je potřeba, aby umřeli staří lidi, a pak to bude jinak. Taky by měl umřít i ten prezident. Společnost se dělí na zdravé a nemocné. Na schopné se točit dokola a na ty, co chodí o holi. Studenti mají tabulky na vše a ovšem vědí i ti „burani“ nad pivem. Vše se spojuje v jednu myšlenkovou a názorovou stoku, kdy moje volba mého kandidáta, ze mne dělá člověka morálně lepšího. Protože můj kandidát, je ten správný. A ten druhý je automaticky „ grázl“, to je jasný. Přitom obě skupiny voličů jsou spíš jen obětí doby a informační války.
Opravdu věříte, že jsme až tak moc ovlivnění Ruskem? Nikdy jsme přeci tuhle svazovou republiku ani neopustili. Ano, pan Kocáb nám odsunul jejich armádu. Vzápětí se sem vrátila a začala podnikat. Karlovy Vary jsou jejich vesnička středisková. Vlastní tu mnoho firem, finanční fondy, obchod s plynem, ropou. Nikdy jsme nemohli jejich náruč opustit a stejně tak, oni už dál nepotřebují ovlivňovat naše volby. Na druhou stranu se moc nemluví o odposleších evropských firem a třeba i Německého kancléřství americkou službou NSA. Svět bude vždy v zájmu těchto mocností.
Členství v KSČ Miloše Zemana trvalo asi dva roky. V roce 84 stb ho vedla , jako prověřovanou osobu. V srpnu 89 vychází jeho článek o Prognostice a přestavbě a za to je vyhozen z práce. Samet je za dveřmi. Těžko říct, jak moc už tenkrát prognostici věděli o změnách , které později přijdou. Každopádně po převratu byl jeho spis vedený stb – skartován. Otázka může být, proč? Zeman obnoví levicovou Sociální demokracii. Stane se předsedou, později premiérem a hlavně je u všeho, co se v době zhasnutí, tedy v devadesátých letech dělo. Spoluzaložil Římský klub. Byl u privatizace státního majetku, Unipetrolu, prodeje Agrofertu. Pomalu se chystal i náš vstup do EU. Možná si mnozí pamatují vyhrocené debaty se svým oponentem Václavem Klausem. Tehdy to byl střet mezi levicí a pravicí. Ovšem oba měli přeci jen něco společného, krom toho, že se z nich později stali prezidenti. Oba totiž pracovali v Prognostickém ústavu. Ten vznikl v roce 84 a jeho obsah činnosti není příliš znám. Mělo jít u výzkum společenského úpadku, ekonomické transformace a možnost hledání cest pro budoucí vývoj. Nepřipomíná vám to něco? Historici se nějak moc nechtějí tímto ústavem zabývat.
A věříte na jeho tak nesmiřitelný postoj vůči migraci? Pak je zvláštní, že nechá studovat svoji dceru v jednom nejnebezpečnějším městě Evropy – v Londýně. Že už za jeho premiérování se plnil uprchlický tábor v Zastávce u Brna. V roce 98, kdy byl premiér, rovněž vyrostla brněnská mešita. Nejspíš mu islám nikdy moc nevadil, ale vynesl Tomia Okamuru do parlamentu, mohlo by to pomoct i na Hrad.
Zvláštní na volbě prezidenta bylo, jak se neúspěšní kandidáti dokázali spojit a udělat koalici proti Zemanovi. Takže vlastně volba prezidenta, byla jen volba proti prezidentovi. Jak mnozí volili menší zlo – Zemana, tak druzí volili kandidáta proti zlu – Drahoše. Bylo by vlastně jedno, kdo by kandidoval. Ale lidem bude milejší , než profláknutý spící Kníže, někdo naprosto neznámý. Vybral se chemik a vědec, což je hezká vizitka. Z počátku celkem příjemný člověk, který tápal , což by bylo přirozené. Bohužel propagovaná slušnost začala trochu ustupovat spolu s přibývající podporou. Falešné brýle a za vším stojící manželka , už byl asi jen bonus na cestě do podhradí. Neznámý akademik se začal čím dál víc propadat a pohlcovat svým vlastním týmem. Působil jako medium, přes které bude mluvit právě jeho okolí. Člověk bez názoru dokáže přijímat názory všech. Neustálé strašení Ruskem a Čínou, kde už dávno mají západní země svoje obchody. Mohl se točit kolem , jak chtěl. V době společenského strachu, lidi chtějí mít jasno a pevnou půdu pod nohama. Ke konci televizních debat působil spíš, jako předhozená kořist, na které si zkušený lovec udělal další zářez. Přišlo mě, že kdyby byl proti současné hlavě státu, postaven trochu jen solidní kandidát, že mohl být Miloš Zeman dnes na své chalupě. Jenže to asi nebylo v plánu. Žádná změna nepřichází z ničeho nic a každá revoluce je předem připravená. To ví asi každý prognostik amatér.
Možná mají ti dva pánové přeci jen něco společného. Jeden tady založil Římský klub a druhý je jeho členem. No a pokud by vás nějak zajímalo, co se stalo s Prognostickým ústavem… Pozvolna přešel a stala se z ní současná Akademie věd. Zkuste si na to vzpomenout až se budete zase vzájemně urážet.