Ti dobří a B.B.S.C

Před pár dny médii proběhla nenápadná zpráva o tom, že společnost YouTube bude mazat ze svého serveru videa popírající holokaust. V pořádku. Je to samozřejmě jejich právo a je zbytečné vést nekonečné historické a politické debaty o tom, jestli holokaust byl, nebyl a jestli byl v takové míře, nebo snad v jiném měřítku. Máte svoji společnost, stanovujete si vlastní pravidla. Nemám nic proti. No jenže ty zákazy jsou možná přeci jen trochu ošemetná věc, která nakonec sebou přinese i vedlejší produkt a tím je bonzování čehokoliv, co se nám zrovna nelíbí. Zákaz je stanoven a my ho pouze využijeme k tomu, že udáme něco, o čem si my myslíme, že ten zákaz porušuje. No a jestli ho opravdu porušuje, tak to už je přeci na majiteli té společnosti. My máme svědomí čisté. My si myslíme a někdo jiný o tom rozhodne. Takže my za nic nemůžeme, my jsme si jen mysleli, že…. A myslet je přeci naše právo!

Tak nám tedy společnost YouTube smazala kanál s klipy naší kapely. Přemýšlel jsem nad důvodem a nějak mě pořád uniká souvislost naší kapely s likvidací židů. Chápu, že skladba „ Ještě nepočítají deset“ může lehce evokovat počítání šesti milionů… ale my tak moc v kapele počítat ani neumíme. Skladba je holt o životní situaci, kdy je nutné pokračovat ve své cestě a dokud se nepočítá deset a ručník do ringu neletí, tak nic není ztraceno. Ztracený je pouze tento klip. Druhá skladba, která se jmenuje „ Lobby“ taky nemá nic společného s židovskou lobby, která by lobbovala za nějaký ten druh socialismu. Naše Lobby je o farmaceutickém průmyslu, která je navíc dost brána s nadhledem. Opravdu rým „ Viagra, Antabus, do těla další hnus…“ nemá nic společného s Goldmanem, Roubíčkem a Cyklonem B. Napadá mě snad jediné, že poslankyně jisté parlamentní strany, konečně vynalezla tu fajn drogu. Drogu, která dokáže natolik rozšířit fantazii, že mnozí jejich voliči dokážou hodiny a hodiny sedět u počítače a práskat vše, co nejde do rámce o jejich krásné společnosti…možná by mě mohla vzorek poslat. Nějak už mě docházejí nápady na texty, kde bych mohl rafinovaně šířit nenávist a zlo. Děkuji předem.

Jako mnohem reálnější se jeví fakt, že obě skladby mají několik tisíc shlédnutí a je naprosto nepředstavitelné, aby kapela, kterou mladí soudruzi označili za „ nácky“ mohla tolik lidí zajímat. Nakonec by je ještě veřejnost mohla považovat za někoho, kdo neběhá po ulici se sekerou a nevraždí lidi. Bohužel pro tyhle skauty, naše kapela pořád lidi zajímá a dost možná je zajímá i díky tomu, že se nás virtuální svět snaží neustále cenzurovat a zakazovat. Titulní skladba z nového alba Obrazy smutku zmizela z YouTube během pár hodin. No znáte to..zakázané ovoce. Do toho pár snaživců úspěšně nahlásilo naše koncerty. Několik majitelů klubů si vyslechlo výhrůžky po telefonu a dokonce zvukař z nahrávajícího  studia si přečetl nenávistné maily od jiných angažovaných kapel. Takhle si holt lepší lidí představují, že funguje ten jejich lepší svět. Kdepak. Muzika je dobrá, nebo špatná a má svoje fanoušky a vždy si najde cesta k uším těch dalších. Život v undergroundu není sice lehký, ale je naprosto svobodný a pořád existuje. Navíc naše generace si pořád pamatuje časy, kdy plno rockových kapel nesmělo hrát. Nezapomněli jsme.

Takže naše klipy budou přesunuty jinam a najdete je později na mém webu. Přeji vám klidný poslech v časech, který se skládá z mnoha Obrazů smutku, ale i tak nám žádná Lobby ještě Nepočítá deset.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *